23. 10. 2015
Proč je špatně a jak podivně probíhá obnovená příprava po léta k ledu uloženého projektu?
Projekt průtahu byl naposledy na stole v roce 2001, kdy proběhlo poslední posouzení vlivů na životní prostředí v celé jeho délce. Tehdy se v jedné z posuzovaných variant ještě uvažovalo o přemostění části areálu Škodovky (ve střední části, úseku mezi Borskou a Přemyslovou ulicí), aby se udržel čtyřpruh po celé délce a město se vyhnulo masivnímu bourání obytných domů v Korandově ulici. Proč průtah ožil zrovna v době, kdy se po letech přešlapování konečně začalo se stavbou Západního okruhu, který problém napojení severu s jihem města z větší části vyřeší? Přitom se zároveň úspěšně pokračuje se silnicí I/20, které ve stejném severojižním směru vede koridorem železnice ze Slovan na Košutku. Průtah I/27 se tak kromě svých škodlivých vlivů vyznačuje ještě kolosální zbytečností.
Už dvě etapy průtahu mají kladné hodnocení vlivů na životní prostředí. Pro obě etapy přitom posouzení vlivů na životní prostředí zpracovávala Ing. Kateřina Hladká, která je zároveň hlavním projektantem stavby ve společnosti SUDOP Praha a.s. Současné znění zákona to bohužel nevylučuje.
- Podrobnosti k EIA pro úsek Přemyslova – Karlovarská naleznete zde>>.
- Podrobnosti k EIA pro úsek Sukova – Borská naleznete zde>>.
ŘSD se snaží tlačit silnici trikem na obyvatelích žijících kolem ní. Pro silnice, které existovaly již před rokem 2001, totiž zákon připouští vyšší hlukové limity než pro silnice nové. Přestože je průtah v drtivé většině své stopy silnicí zcela novou, v posouzení vlivů na životní prostředí se pracuje s hlukovými limity pro staré silnice. Estakáda přes Mži (úsek Přemyslova – Karlovarská) však nesplňuje hlukové limity na 5 měřených místech ani s přiznáním staré hlukové zátěže. Ve dvou měřených místech dokonce dochází k překročení limitů ještě ve větší míře, než tomu bylo dosud. Hluková situace se silnicí zhoršuje, ale nikomu to zjevně nevadí.
Při posouzení vlivů zpracovatelé manipulovali s dopravními modely tak, aby jim lépe vycházela čísla prokazující pozitivní vlivy průtahu na celkovou dopravu v Plzni. Při přezkumu zveřejněných čísel (kdy ale není známa detailní metodika výpočtu) se zdá, že do pozitivního vlivu úbytku počtu aut na Karlovarské byly započítány i efekty dalších staveb (zejména obchvatu Roudné), které jsou rovněž mimořádně sporné a není vůbec jisté, jestli budou někdy stát.
Městský soud v Praze vydal dne 12.5.2011 průlomové rozhodnutí, kterým zrušil územní rozhodnutí na stavbu dvou mrakodrapů na Petříně, které zhoršovaly především hlukovou a imisní zátěž tam, kde limity již překračovány byly. Městský soud v Praze tak vytvořil precedens, ve kterém jasně říká, že nelze dále zhoršovat prostředí tam, kde už teď je protizákonně v rozporu s přijatými hygienickými limity. Přesně taková je i situace průtahu. Především u hluku jsou již teď limity překračovány v místech, kde se má stavět a nejde proto přidat další silnici, která situaci dále zhorší.
Průtah zcela zničí hodnotnou krajinu nivy Mže, která jako zelený klín sahá od okraje města až do jeho centra a plní významnou rekreační roli. Plzeň takový další klín nemá a nemůže mít, protože je dán přírodními podmínkami. Průtah přímo zasahuje do významných krajinných prvků Lochotínského parku a aleje Kilometrovka. Podle posouzení vlivu na krajinný ráz v roce 2001 jde o velmi silný zásah v zásadě bez možnosti minimalizace nebo kompenzace negativních vlivů. O 15 let později má identický projekt najednou hodnocení „středně silný zásah“, tedy z hlediska vlivů na krajinu přijatelný. A to nemluvíme o skutečnosti, že v Lochotínském parku a jeho okolí bude nutno vykácet desítky zcela zdravých stromů.
Projekt se posuzuje salámovou metodou – rozdělil se do jednotlivých etap, které se postupně schvalují, namísto toho, aby došlo k hodnocení jako celku. Nikdo se např. při hodnocení etapy Přemyslova – Karlovarská nezabýval tím, co se stane s těmi 20 tisíci auty denně, které najednou skončí na křižovatce s Kalikovou ulicí. Přemyslova je v tomto úseku u CAN jednou z nejvíce vytížených silnic v Plzni.
Při posuzování úseku Karlovarská – Přemyslova se manipulovalo i s posuzováním jeho vlivu na přírodu. Přírodovědný průzkum je zmatený, dochází k prolínání časových a prostorových rovin. Je zpracován nedostatečně a neodpovídá základním požadavkům na metodiku. Řada druhů (zejm. živočichů) je opomenuta. Při zoologickém průzkumu provedl posuzovatel jen jednodenní návštěvu ve zcela nevhodném období na konci vegetační sezóny (20. 9.), kdy řadu živočichů na lokalitě již nemohl zastihnout nebo nemohl zaznamenat vrchol jejich aktivity v ročním životním cyklu. Skutečně byl 20. 9. zjištěn slavík obecný? Naproti tomu chybí běžné druhy jako krahujec obecný, žluna zelená, rehek domácí, střízlík obecný nebo vzácnější, ale na lokalitě se vyskytující jako např. ledňáček říční. V regionu je cennost Lochotínských luk dobře známá, lokalita je dlouhodobě sledována botanicky a entomologicky a přinejmenším botanické výsledky jsou publikovány. Např. žluťucha je na Lochotínských loukách udávána nepřetržitě více jak 120 let. Celé přírodovědné posouzení lokality dělá dojem, že zadáním bylo především nic nezjistit a cennost lokality, přes kterou přímo povede hlučná silnice, co nejvíce bagatelizovat. Naši odborníci udělali jednoduchý závěr, na základě tak mizerně zpracovaného přírodovědného posouzení nelze učinit vůbec žádný závěr o tom, jaké vlivy na přírodu vlastně jsou.
Ještě horší je situace u úseku Sukova – Borská v jižní třetině průtahu. Tento úsek nebyl z hlediska vlivů na životní prostředí vůbec posuzován. Odbor životního prostředí krajského úřadu Plzeňského kraje rovnou vydal rozhodnutí, že záměr nemá významné vlivy na životní prostředí. Přímo v odůvodnění tohoto rozhodnutí sám říká, že budou díky záměru opět překračovány hlukové limity v jeho okolí. Doslova konstatuje, že hlukové limity budou po realizaci záměru překročeny u 4 z 15 měřících bodů, tedy téměř na 1/3 všech měřících bodů, což představuje cca 1/3 celkové délky záměru, a to i přes realizovaná protihluková opatření. Nejproblematičtější je situace v měřícím bodě 7 – vysokoškolské koleje a bodě 15 – soubor 4 obytných domů, kde samotná hluková studie konstatuje, že nelze stavby efektivně chránit, ani za využití vysokých (6m) protihlukových stěn, byť obě jsou určeny k trvalému bydlení resp. ubytování.
Kraj odůvodňuje své rozhodnutí tím, že dojde ke zlepšení situace na Klatovské třídě. Jde ale o úplně lichou argumentaci, nejde řešit protiprávní stav (rozuměj překračované limity na Klatovské třídě) tím, že vytvořím zakázané prostředí v jiné části města, rozuměj v ulicích Borské, Na vršíčkách a Karla Vokáče. Přesto argumentace setrvává jen ve velmi obecné rovině. Počítáním o kolik přesně by se díky průtahu I/27 zlepšila situace na Klatovské třídě a zda by vůbec došlo k takovému snížení, aby zde byly dodrženy hlukové a imisní limity, se nikdo nezatěžoval. Nejspíše bychom totiž zjistili, že zlepšení je marginální a jen jsme přivedli hlučnou a smradlavou silnici tam, kde byl dosud klid a dýchatelno, zatímco problémy jinde nezmizely.
Podobná situace je pak u imisních limitů. Negativní vlivy dopravy jsou v Plzni patrné především v překračování limitů pro koncentraci jemných prachových částic (respirační choroby) a koncentraci benzo(a)pyrenu (rakovinotvorný). Dokumentace oznámení záměru sama říká: v západním okraji sídliště Jižní Předměstí dojde ke zvýšení imisní zátěží až o 0,5 ng.m-3, tedy o celých 50% ročního imisního limitu, který „bude spolu s imisním příspěvkem z provozu I/27 překročen o 56%“.
Hodnocením zdravotních rizik se pak nezabýval nikdo. V roce 2001 došlo k provedení podrobného odhadu rizika pro 3 lokality s nejvyšší hustotou zástavby a současně s nejvyšším počtem obyvatel, přičemž „u dvou lokalit situovaných mezi trasou průtahu I/27 a ulicí Klatovskou vychází imisní zátěž příznivější při ZACHOVÁNÍ SOUČASNÉHO STAVU PROTI VARIANTÁM REALIZACE PRŮTAHU. Citujeme dokumentaci z roku 2001: „ZVÝŠENÍ ZDRAVOTNÍHO RIZIKA OXIDŮ DUSÍKU BY BYLO POMĚRNĚ VÝRAZNÉ“.
