19. 9. 2022

Plzeň dostala od založení do vínku velké přírodní bohatství – řeky, které městem protékají. Voda totiž přináší život nejen rostlinám a živočichům, kteří v řekách či jejich okolí žijí, ale hlavně nám, lidem. Okolí plzeňských řek vytváří ideální prostor pro  greenways, odpočinek, sport i kulturu. A co víc, voda a na ní vázaná vegetace pomáhají s adaptací na změnu klimatu. U vzrostlé zeleně je vždycky chladněji, než na rozpálené ploše ulic. Rostliny a zdaleka nejvíc dospělé stromy, totiž nejen přímo ochlazují své okolí, ale také pomáhají po deštích zadržet dešťovou vodu. I v neposekaném trávníku se drží voda o dost déle, než v tom anglickém.

Bohužel míst, kde voda a na ní navázaná pořádná zeleň chybí, je v Plzni stále celá řada. Ve městě se tak během slunných dní vytváří tzv. tepelné ostrovy, povrchy ulic a střech domů se přehřívají a následně ve dne i v noci vyzařují ještě větší horko do okolí. V létě se pak rozpálenými ulicemi snažíme rychle uniknout zase někam, kde se bude moct dát dýchat. Pro řadu z nás je to jen věc menšího nepohodlí, ale starší spoluobčany, děti či lidi se zdravotními problémy vysoké teploty z přehřátého města přímo ohrožují.

Vídeň. © Martin Ander

Výhled do budoucna přitom není optimistický. Očekává se, že změna klimatu se v Plzni projeví mj. vyšší četností a delším trváním vln horka (umocněných efektem tepelného ostrova města) i změnou rozložení srážek (přívalové srážky střídané delšími obdobími sucha). Pozitivní je, že tohle víme, a můžeme se tedy na změnu klimatu začít adaptovat. Závisí na tom totiž zdraví nás i našich blízkých.

Vídeň. © Martin Ander

A jak tedy na to?  Je třeba co nejvíce eliminovat tepelné ostrovy. Musíme zejména urychleně změnit přístup k hospodaření s dešťovou vodou a při rekonstrukcích ulic umožnit její zasakování všude, kde to půjde. Na ni pak na co nejvíce místech navázat vzrostlou zeleň.

Vybudovat tzv. zelené střechy (s vegetačním pokryvem) nebo i vertikální zahrady na budovách v majetku města i jeho příspěvkových organizacích a povzbuzovat k tomu i ostatní vlastníky budov.

Vídeň. © Martin Ander

Od všech investorů, kteří chtějí v Plzni cokoli stavět, vyžadovat projekty, které tepelné ostrovy eliminují – mají jak tzv. zelenou střechu, tak myslí na zasakování dešťové vody a takříkajíc pořádnou zeleň (vzrostlé stromy).

Vídeň. © Martin Ander

Příroda na sídlištích může pomáhat obyvatelům mnohem více než dnes. Například na brněnském sídlišti Nový Lískovec dešťová voda ze střech panelových domů končí v jezírku a roky tak zpříjemňuje život obyvatelům. Zadržování dešťové vody v ulicích a na ni navázaná vzrostlá zeleň (práce s prvky modro-zelené infrastruktury) se musí stát přirozenou součástí celého města. Pro zdraví nás všech.

RNDr. Lucie Hemrová, Ph.D.
přírodovědkyně, kandidátka za Zelené
Článek vyšel ve volebních novinách.