Vážený pane místopředsedo vlády, pane ministře průmyslu a obchodu,
a především pane ministře dopravy,
dlouhodobě věnuji velkou pozornost problematice neustále oživovaného záměru výstavby vodního koridoru Dunaj – Odra – Labe. Poprvé jsem se jím zabýval jako úředník odpovědný za ochranu přírody v okrese Nový Jičín v letech 1988 a 1989, tehdy, v době totality, vydal náš odbor negativní vyjádření k tomuto záměru, v návaznosti na predikovaný dopad na krajinu a vodní režim dotčeného území, a to přes velký údiv tehdejších stranických vládců.
V roce 2019, kdy Váš rezort „vyrukoval“ se Studií proveditelnosti, jsem byl v Senátu společně s kolegyní, senátorkou Jitkou Seitlovou, iniciátorem Veřejného slyšení „Potřebuje Česká republika vodní koridor Dunaj – Odra – Labe?“. Snažili jsme se tehdy o velmi vyvážené a objektivní zastoupení řečníků. Na základě toho, co na tomto jednání zaznělo, ale také v návaznosti na celou řadu do Senátu doručených písemných vyjádření od municipalit, odborných institucí, profesních sdružení a nevládních organizací, jsme vypracovali závěrečné shrnutí, které se následně odrazilo v usnesení Senátu ze dne 14. srpna 2019. Toto usnesení horní komory parlamentu bylo samozřejmě doručeno na Vládu ČR a všem dotčeným rezortům. Je v něm mimo jiné konstatováno, že studie proveditelnosti zcela nedostatečně vyhodnocuje environmentální rizika Dunaj – Odra – Labe a nebyl tak naplněn úkol z Politiky územního rozvoje, který Ministerstvu dopravy stanovil shrnout a vyhodnotit podklady k realizovatelnosti tohoto investičního záměru. Dále Senát žádal, aby rozhodnutí vlády o přípravě v navrhované extrémně náročné investici z veřejných zdrojů předcházela řádná oponentura výsledků studie provedená nestrannými zahraničními experty. Nestalo se tak.
Je mimořádně zvláštní, že se během jednoho roku vytratila negativní stanoviska Ministerstva životního prostředí, mimochodem velmi precizně odborně vypracovaná, ale také negativní stanovisko Ministerstva financí.
Pominu-li celou řadu negativních vyjádření a stanovisek, např. Akademie věd ČR, pak mě velmi překvapilo, že Váš rezort zřejmě vůbec nevzal do úvahy názory těch ekonomů a dopravních expertů, kteří ve studii proveditelnosti shledali závažné nedostatky ve východiscích a metodologii, které pravděpodobně výrazně zkreslily ekonomické analýzy. Autory předmětné studie nelze – nejen dle mého názoru – považovat za nestranné.
K napsání tohoto otevřeného dopisu mě však vedlo Vaše vystoupení po jednání vlády dne 5.10. t.r., kdy jste se vyjádřil, cituji: „Asi nejvíce sledovaným usnesením dnešního dne z oblasti hospodářství a investic je přijetí usnesení, které dává zelenou v přípravě kanálu Koźle–Ostrava. Je to ta severní část tzv. Oderské větve, která umožní poměrně významným způsobem podporu v oblasti ekonomického charakteru, v oblasti energetiky, v oblasti rekreace, v oblasti dopravy samozřejmě, turismu a obecně bude to velký signál pro další podporu celého Moravskoslezského kraje, který na tuto investici velmi čeká… Pomůže to regionu, pomůže to i v oblasti zaměstnanosti, protože je třeba si uvědomit, že region je náročný a velmi citlivý zejména na velké společnosti, velké firmy, které se mohou dostat i s ohledem na ekologické ambice Evropy, na ceny emisních povolenek do určitých problémů. To znamená, je třeba do toho regionu investovat, je třeba tam připravovat zajímavé ekonomické příležitosti a toto je nepochybně jedna z nich, která je tím regionem velmi vítána. Pochopitelně nebylo by to jen o ekonomice, energetice, hospodářství, ale i o vodním hospodářství. Řeší zadržování vody a podobně.“
Já jsem se v tomto regionu narodil, jsem patriot, a proto vůbec nechápu, jak jste mohl dospět k takovému závěru. Zvláště vaše prohlášení, že tento záměr je to, co tomuto kraji prospěje, a že na tuto investici kraj čeká, považuji vysloveně za drzost. Možná jste si nestihl všimnout, že se struktura průmyslu v MSK za posledních 30 let výrazně změnila, že nás čeká uzavření OKD, že již nežijeme tak úplně těžkým průmyslem. Potřebujeme se zbavit obrovských ekologických zátěží, za 30 let nemáme dořešené ani hodně medializované ostravské laguny, a to jde skutečně o obrovskou ekologickou zátěž.
Pane ministře, máme v kraji cca 1200 ha brownfieldů, a jen 47% z nich je připraveno k investičnímu využití. Připravit tyto plochy pro další využití by bylo velmi záslužné a navíc bychom eliminovali tlak na zástavbu vysoce kvalitní zemědělské půdy. Jinak řečeno, nestačí proklamativně hovořit o tom, že vodní kanál prospěje tomuto regionu. Je potřeba to podložit analýzou, které firmy a v jaké míře by vodní dopravu využívaly. Vámi zmiňované rekreační hledisko je vzhledem k devastujícímu zásahu do krajiny zcela nepodstatné, i v návaznosti na 15 miliardovou investici. Co se týká protipovodňové ochrany, kterou také často propagátoři koridoru zmiňují, tak bych rád upozornil na mezinárodní evropskou dohodu o hlavních vnitrozemských cestách (AGN), která odvádění povodňových vod kanálem výslovně nedoporučuje. Její tvůrci vědí proč, mají s tím letité zkušenosti. Co se týká proklamovaného zadržování vody kanálem a zavlažování polí, tak místo na ministerstvu zemědělství, se běžte zeptat zemědělců v našem dotčeném regionu. Víte co uslyšíte? Že je to nesmysl, že jde o „Potěmkinovu vesnici“.
Vážený pane místopředsedo vlády, pevně doufám, že jste zaregistroval různé reakce z Moravskoslezského kraje na zmíněné usnesení Vlády ČR, a že je budete brát v úvahu. Na rozdíl od nás tady nežijete. Se skromností sobě vlastní si Vám dovoluji doporučit více úcty, pokory a respektu k přírodě. Když budete mít volnou chvilku, tak se prosím podívejte na poslední dokument sira Davida Attenborougha Život na naší planetě. Je varováním.
S úctou
Petr Orel
senátor za Novojičínsko
místopředseda Výboru pro záležitosti EU
místopředseda Stálé komise Senátu VODA-SUCHO